|
|
Historický výskyt kůrovcovitých brouků v lesích Šumavy a možnosti jeho studia v sedimentu šumavských jezer
Vytisková, Markéta ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktuální problematikou kůrovcových kalamit v lesích NP Šumava, zejména gradacemi lýkožrouta smrkového (Ips typographus), a možnostmi využití paleolimnologických metod pro studium historického výskytu kůrovcovitých brouků v této horské oblasti. Význam subfosilií brouků v jezerních sedimentech pro posuzování vývoje přírody a oživení v minulosti roste a byl potvrzen výskyt zachovaných zbytků těl kůrovcovitých brouků v sedimentech jezer, kam byli kůrovci strženi větrem či vodou z povodí. Pro možné stopování cyklického výskytu kůrovcových kalamit v šumavských lesích v minulosti bylo jako nejvhodnější lokalita vytipováno zazemněné jezero Stará jímka. Cílem práce bylo jednak shrnutí poznatků o roli smrčin v šumavské přírodě a charakteru a důsledku kůrovcových kalamit pro tyto porosty, jednak důkladná rešerše literárních pramenů zabývajících se subfosilními zbytky brouků v jezerních sedimentech a jejich paleoekologickou interpretací. Klíčová slova Šumava, smrčiny, kůrovcovití, paleolimnologie, subfosilní zbytky brouků, Stará jímka
|
|
|
Kůrovcovití brouci v lesních ekosystémech s různou mírou narušení
Zemanová, Jana ; Horák, Jakub (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
V bakalářské práci byl vyhodnocen vliv prostředí v lesích s různou mírou narušení na kůrovcovité brouky. Studované lokality byly ponechány samovolnému vývoji. Byla použita metoda nárazových pastí. Tyto pasti byly na sledovaných lokalitách rozděleny po dvojicích. Každá dvojice zahrnovala aktivní (se žlutým štítkem) a pasivní past. Vliv na kůrovcovité brouky byl vyhodnocován pomocí statistických analýz. Celkem bylo odchyceno 346 jedinců, z nichž bylo determinováno celkem 12 druhů kůrovcovitých brouků. Vlivy prostředí (obvod kmene stromu, otevřenost zápoje, mrtvé dřevo, nadmořská výška a typ pasti) byly signifikantní na počet jedinců, celkovou délku těla, šířku štítu a délku krovky. Na délku křídla měl vliv pouze obvod kmene, otevřenost zápoje a množství mrtvého dřeva. Druhové bohatství bylo ovlivněno pouze nadmořskou výškou.
|
host ::
RSS.